Zpohem...
2. dubna 2011 v 0:20 | já
|
Příběhy-Přátelství
Ahoj,jmenuji se Wiky je mi 15let sem poměrně vysoká štíhlá dívka s kaštanovými vlasy po ramena ve kterých sem tam prosvítají fialové pramínky mám modré oči a dlouhé řasy,ale dost o mě jdeme na můj příběh.
Měla jsem kamarádku jmenovala se Ester až na to že byla blond vypadaly jsme jako dvojčata měla trošičku výbušnou povahu ale já se přes to dokázala vždycky povznést občas nervozní,ale pořád moje Es kamarádily jsme spolu už od školy pamatuju si to jako by to bylo dneska naše první setkání byla jsem na zápisu do školky a najednou jsme s mamkou zaslechli křik z chodby malá holčička brečela a skoro ležela na zemi její maminka byla zoufalá snažila se jí přesvědčit že školka není zlo-nešlo mi to do halvy jak se někdo mohl školky bát-moje maminka se jich zeptala jestli nepotřebují pomoct odpoved zněla ne tak si jich mamka už dál nevšímala ale já z ní nedokázala spustit oči.....Nastal můj první školkový den byly jsme s Es ve stejné třídě jak sem tam vešla hned sem jí poznala seděla v rohu a tiskla svého plyšového medvěda hned sem se k ní rozběhla-oči měla ještě červené od breku-přátelsky sem pozdravila dostalo se mi jen chladné odpovědi odprejskni!naštvaná sem odešla ale já(jak už to umě bývá)sem se nevzdala a další den to znovu zkusila odpověd byla stejná a tak to šlo cca měsíc i když se jak už sem dříve zmínila moc nevzdávám už sem s tím skoro sekla když tu mi někdo klepal na rameno otočila sem se a překvapením se mi otevřela pusa nade mnou stála Es se dvěma panenkama a ptala se mě jestli se s ní nebudu hrát moje odpoved byla samozřejmě ANO!! od té doby jsme byly nerozlučná dvojka chodili jsme z a sebou jak ocásky.........3roky uběhly jako voda a měly jsme jít do školy samozřejmě do stejné školy a třídy seděly jsme vedle sebe a neměly potřebu se bavit s někým jiný my dvě si v pohodě vystačily....pak přišel zlom ve 4.třídě k nám nastoupila nová holka jmenovala se myslím že Lea začala se s Es bavit i když sem se s Es bavila víc náš vztah začal pomalu klesat už nebyl 100% překousla jsem to a snažila se s tím bojovat ale přišla puberta a s ní i spousta problému jak s kluky tak se sebou v tu chvíli se stal ten zlom začaly jsme se jedna druhé vzdalovat závratnou rychlostí až nebyl den bez hádky začala se bavit jenom z Leou a ze mě si dělala srandu jeden den sem to už neunesla vybuchla hrozně sme se pohádaly a od té doby myslím 7.třídy spolu už nepromluvily bylo mi to líto ale bohužel sem věděla jak hnusně mě pomlouvám ty roky přátelství byly ty tam to na co sem nechtěla ani pomyslet se naplnilo měla jsem spoustu jiných kamarádek ale žádná jako Ester kolik probrečených a probdělých nocí sem kvůli tomu absolvovala a věděla+ že se to nikdy nevrátí a nemohla nic dělat dívala se na mě skrze prsty byly to jedny z nejhorších let mého života přišel konec 9 a s ní i výběr školy neměla sem chut nikam jít sice sem na jednu stranu chtěla rychle vypadnout a Ester už nikdy vidět ale taky se mi jí nechtělo opustit ale vybrat se si musela vybrala jsem si Práva.První den na nové škole připadala sem si jako někdo kdo sem vůbec nepatří tolik sem si přála vrátit spět ty roky s Es moc bych si přála aby tu teď stála se mnou i když na to co o mě říkala sem zapomenout nemohla připadla jsem si jako tělo bez duše uběhl první rok.zrovna bylo slunná neděle já seděla doma a civěla z okna když zadrnčel telefon máma ho zvedla Wiky!To je pro tebe prý je to policie zamračila jsem se a telefon přebrala Prosím? z druhého konce se ozvalo:Dobrý den je u telefonu Wiktorie Berndlová?Ano to jsem já co potřebujete?odvětila jsem Potřebovali by jsme aby jste se k nám dostavila a identifikovala tělo srdce se mi sevřelo ano budu tam odpověděla jsem a zavěsila oblékla se a celá rozklepaná se vydala na cestu když sem tam dorazila odkryli tělo ztuhla jsem ihned sem věděla kdo to je byla to Es MOJE Es ta s kterou sem se radovala a plakala ta s kterou sem vždycky až do té naší pitomé a zbytečné hádky byla sama sebou poznáváte ji?zeptal se policista ano je to teda byla to moje nejlepší kamarádka Ester Torická prosím vás co se jí stalo bodná rána do srdce zemřela na místě odpověděl a kdo jí to udělal?to zatím vyšetřujeme naposledy jsem se na ní podívala a otočila se ale zarazila se můžu se zeptat jak jste přišli zrovna na mě?Jistě.že můžete tady podívejte tohle měla v kapse byl to kus zmuchlaného papíru ano ten sem si pamatovala ten stejný sem nosila v peněžence byl to papír našeho přátelství udělali jsme si ho asi ve 3třídě napsali jsme si tam svoje adresy a telefonní čísla a dohodly se že každý rok tam přidáme jednu větu podívala jsem se na konec bylo tam napsané datum 5.8.2010 to bylo zhruba před měsícem stálo tam tohle:Chybíš mi a moc bych to chtěla vrátit budu ti muset zavolat.nestihla to v hlavě mi to vířilo miliony otázek proč?rozbrečel jsem se jí to bylo stejně líto jako mě proč sem jí sakra nezavolala já?ted sem jí navždycky stratila a ani jsem ti neřekla poslední ZBOHEM.........
Měla jsem kamarádku jmenovala se Ester až na to že byla blond vypadaly jsme jako dvojčata měla trošičku výbušnou povahu ale já se přes to dokázala vždycky povznést občas nervozní,ale pořád moje Es kamarádily jsme spolu už od školy pamatuju si to jako by to bylo dneska naše první setkání byla jsem na zápisu do školky a najednou jsme s mamkou zaslechli křik z chodby malá holčička brečela a skoro ležela na zemi její maminka byla zoufalá snažila se jí přesvědčit že školka není zlo-nešlo mi to do halvy jak se někdo mohl školky bát-moje maminka se jich zeptala jestli nepotřebují pomoct odpoved zněla ne tak si jich mamka už dál nevšímala ale já z ní nedokázala spustit oči.....Nastal můj první školkový den byly jsme s Es ve stejné třídě jak sem tam vešla hned sem jí poznala seděla v rohu a tiskla svého plyšového medvěda hned sem se k ní rozběhla-oči měla ještě červené od breku-přátelsky sem pozdravila dostalo se mi jen chladné odpovědi odprejskni!naštvaná sem odešla ale já(jak už to umě bývá)sem se nevzdala a další den to znovu zkusila odpověd byla stejná a tak to šlo cca měsíc i když se jak už sem dříve zmínila moc nevzdávám už sem s tím skoro sekla když tu mi někdo klepal na rameno otočila sem se a překvapením se mi otevřela pusa nade mnou stála Es se dvěma panenkama a ptala se mě jestli se s ní nebudu hrát moje odpoved byla samozřejmě ANO!! od té doby jsme byly nerozlučná dvojka chodili jsme z a sebou jak ocásky.........3roky uběhly jako voda a měly jsme jít do školy samozřejmě do stejné školy a třídy seděly jsme vedle sebe a neměly potřebu se bavit s někým jiný my dvě si v pohodě vystačily....pak přišel zlom ve 4.třídě k nám nastoupila nová holka jmenovala se myslím že Lea začala se s Es bavit i když sem se s Es bavila víc náš vztah začal pomalu klesat už nebyl 100% překousla jsem to a snažila se s tím bojovat ale přišla puberta a s ní i spousta problému jak s kluky tak se sebou v tu chvíli se stal ten zlom začaly jsme se jedna druhé vzdalovat závratnou rychlostí až nebyl den bez hádky začala se bavit jenom z Leou a ze mě si dělala srandu jeden den sem to už neunesla vybuchla hrozně sme se pohádaly a od té doby myslím 7.třídy spolu už nepromluvily bylo mi to líto ale bohužel sem věděla jak hnusně mě pomlouvám ty roky přátelství byly ty tam to na co sem nechtěla ani pomyslet se naplnilo měla jsem spoustu jiných kamarádek ale žádná jako Ester kolik probrečených a probdělých nocí sem kvůli tomu absolvovala a věděla+ že se to nikdy nevrátí a nemohla nic dělat dívala se na mě skrze prsty byly to jedny z nejhorších let mého života přišel konec 9 a s ní i výběr školy neměla sem chut nikam jít sice sem na jednu stranu chtěla rychle vypadnout a Ester už nikdy vidět ale taky se mi jí nechtělo opustit ale vybrat se si musela vybrala jsem si Práva.První den na nové škole připadala sem si jako někdo kdo sem vůbec nepatří tolik sem si přála vrátit spět ty roky s Es moc bych si přála aby tu teď stála se mnou i když na to co o mě říkala sem zapomenout nemohla připadla jsem si jako tělo bez duše uběhl první rok.zrovna bylo slunná neděle já seděla doma a civěla z okna když zadrnčel telefon máma ho zvedla Wiky!To je pro tebe prý je to policie zamračila jsem se a telefon přebrala Prosím? z druhého konce se ozvalo:Dobrý den je u telefonu Wiktorie Berndlová?Ano to jsem já co potřebujete?odvětila jsem Potřebovali by jsme aby jste se k nám dostavila a identifikovala tělo srdce se mi sevřelo ano budu tam odpověděla jsem a zavěsila oblékla se a celá rozklepaná se vydala na cestu když sem tam dorazila odkryli tělo ztuhla jsem ihned sem věděla kdo to je byla to Es MOJE Es ta s kterou sem se radovala a plakala ta s kterou sem vždycky až do té naší pitomé a zbytečné hádky byla sama sebou poznáváte ji?zeptal se policista ano je to teda byla to moje nejlepší kamarádka Ester Torická prosím vás co se jí stalo bodná rána do srdce zemřela na místě odpověděl a kdo jí to udělal?to zatím vyšetřujeme naposledy jsem se na ní podívala a otočila se ale zarazila se můžu se zeptat jak jste přišli zrovna na mě?Jistě.že můžete tady podívejte tohle měla v kapse byl to kus zmuchlaného papíru ano ten sem si pamatovala ten stejný sem nosila v peněžence byl to papír našeho přátelství udělali jsme si ho asi ve 3třídě napsali jsme si tam svoje adresy a telefonní čísla a dohodly se že každý rok tam přidáme jednu větu podívala jsem se na konec bylo tam napsané datum 5.8.2010 to bylo zhruba před měsícem stálo tam tohle:Chybíš mi a moc bych to chtěla vrátit budu ti muset zavolat.nestihla to v hlavě mi to vířilo miliony otázek proč?rozbrečel jsem se jí to bylo stejně líto jako mě proč sem jí sakra nezavolala já?ted sem jí navždycky stratila a ani jsem ti neřekla poslední ZBOHEM.........
nepsla jssem čárky+tečky ptž mě to nebaví tak to pls omluvte
Čau
1. dubna 2011 v 23:17 | já
|
Úvod
Ahoj jen ve spěšnosti vám chci popřát aby se vám tu líbilo a také vás chci poprosit kdyby jste měli nějaký naápad na vylepšení pošlete mi to na mail:miluju.bessinku@gmail.com a také jestli si sem budete chtít dát svůj příběh ať už smyšlený nebo skutečný tak taky na mail-prosila bych předmět a to buť Rada neebo Příběh+název
tak zas příště pááááá :D